Z laboratoře do reálného života: výstražná kontrolka, která přiměla matku přehodnotit bezpečnost dětí při jízdě autem

Pronikavé pípnutí se rozléhalo obrovskou budovou s kamenným obložením. V tu samou chvíli jsme uslyšeli cvaknutí, prasknutí jako když práskne bičem a nezaměnitelný zvuk něčeho zrychlujícího.

Z naší prosklené vyhlídky vysoko nad bezpečnostní centrem společnosti Volvo Cars sledovala Sara, zaměstnankyně automobilky Volvo Cars, jak se z tunelu řítí auto a směrem k masivnímu betonovému bloku.

Náraz byl hnusný. Křupání kovu při nárazu do nehybného předmětu, výbuchy airbagů, které se okamžitě aktivují, a zmačkání kapoty. Zvuky, které jsem nikdy předtím v reálném životě neslyšela.

A věděla jsem, že se někde v tom oblaku airbagů nachází figurína ve velikosti dítěte, která byla během nárazového testu připoutaná v dětské bezpečnostní sedačce.

"Stejnou dětskou bezpečnostní sedačku používá moje dcera"

Pokud jde o automobilovou bezpečnost, vždy jsem byla puntičkářka. Máma ani nenastartovala auto, dokud neměli všichni zapnuté bezpečnostní pásy. Vždy jsme měli dětské bezpečnostní sedačky nebo podsedáky a od útlého věku jsme se učili o nebezpečích, kterým děti v autech čelí.

Nicméně smysl těchto opatření jsem plně pochopila až když jsem se přestěhovala do Švédska a začala pracovat pro společnost Volvo Cars.

Zlom nastav v okamžiku, kdy jsem byla svědkem svého prvního nárazového testu, načež jsem viděla záběry porovnávající dopad nárazu na dětskou figurínu v autosedačce orientované po směru jízdy s figurínou orientovanou proti směru jízdy. I z toho se mi udělalo špatně. A naprosto mi to stačilo k tomu, abych nechávala své děti cestovat ve voze otočené proti směru jízdy co nejdéle.

Ze švédské perspektivy se to ale snadno řekne – zde je to normální.

V mé rodné zemi je situace jiná. Děti ve věku jednoho roku jsou posazeny do bezpečnostních sedaček natočených po směru jízdy, batolata cestují bez podsedáků a děti i dospělí si dávají hrudní část bezpečnostního pásu za sebe, protože "je jim to jinak nepohodlné".

Když jsme jeli na návštěvu domů a trvali na tom, že si pro naše batole pronajmeme dětskou bezpečnostní sedačku orientovanou proti směru jízdy, museli jsme čelit spoustě otázek ze strany rodiny a přátel, kteří argumentovali tím, že to vypadá tak nepohodlně! A že jim by se udělalo špatně! Dokonce se mi vysmáli, když jsem všechny vyzvala, aby si správně zapnuli bezpečnostní pásy. Říkali, že je to škrábe na krku!"

Ale já v tomto směru nehodlám diskutovat. A protože mé děti nikdy nepoznaly nic jiného, automaticky si sedají do dětských sedaček.

Doufám, že nikdy, nikdy nezažijí autonehodu.

Ledaže by se jednoho dne rozhodli jít v mých šlépějích a na vlastní oči viděli neuvěřitelný pokrok automobilky Volvo Cars v oblasti bezpečnosti.